Dovolená na chalupě: jak si užít babí léto na venkově

Dovolená na chalupě: jak si užít babí léto na venkově

Dovolená na chalupě v babím létě má jedno velké plus: venkov je prázdný, barvy v krajině jsou nejsytější za celý rok a denní teploty ještě dovolí sedět na zahradě bez bundy. Zároveň je to období, kdy je potřeba myslet na věci, které v červenci nikoho nenapadnou: zda už jet topit, co s komínem, kdy zazimovat bazén nebo co smíte a nesmíte dělat s ohněm venku.

Tenhle text proto shrnuje praktickou stránku podzimní dovolené na chalupě, od správného načasování přes topení a oheň až po poplatky, které chalupáře čekají. Jde o doplnění rubriky o chatách a chalupách z pohledu konkrétního ročního období, ne o další obecný výlet k moři.

Babí léto na chalupě: kdy vyrazit, aby to vyšlo

Teplé a slunečné dny hned po prvním zářijovém týdnu bývají spíš takzvané mariánské, pozdní léto. Babí léto v užším slova smyslu přichází až po 25. září a trvá zhruba do 20. října. Právě v tomto okně se nejčastěji objevují rána s mlhou nad loukou, přes den ale teplota vystoupá dost na to, aby se dalo posedět venku i bez svetru.

Při plánování termínu se vyplatí sledovat aktuální předpověď pár dní dopředu, ne jen obecné tipy z minulých let. Dlouhodobé předpovědi na konkrétní podzim bývají dostupné jen v hrubých rysech a přesnější odhad, jestli bude babí léto výrazné, obvykle není k dispozici o moc dřív než týden až dva před termínem.

Topení a komín: co zkontrolovat před prvním zátopem

Topení a komín: co zkontrolovat před prvním zátopem

Otopné období podle vyhlášky trvá od 1. září do 31. května a podle ní zahajují dodávku tepelné energie dodavatelé tepla, tedy centrální zásobování teplem, pokud průměrná denní venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 °C. Kdo si na chalupě topí vlastními kamny nebo kotlem, se tímto pravidlem řídit nemusí a zatopit může kdykoli, data z vyhlášky mu slouží jen jako orientační vodítko. Na chalupě, kde se topí jen příležitostně, se obvykle mluví o sezónním provozu komína, tedy nejvýše šest měsíců v roce. Pro pevná paliva do 50 kW to znamená čištění komína dvakrát za rok a kontrolu spalinové cesty jednou za rok.

Vypalování komína, pokud je potřeba, smí provést jen oprávněná osoba, sami doma to řešit nelze. Pokud je na chalupě kotel na pevná paliva s výkonem 10 až 300 kW, zákon navíc vyžaduje kontrolu jeho technického stavu odborně způsobilou osobou nejméně jednou za tři roky, doklad o ní si může vyžádat obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Než se zatopí poprvé po létě, stojí za to projít i bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů: u krbu na dřevo je to 800 mm ve směru sálání a 200 mm v ostatních směrech, u kamen s varnou plotnou 750 mm a 100 mm. Na chodbě vedoucí k východu by měl být funkční hlásič kouře a v domě alespoň jeden přenosný hasicí přístroj.

Kvalita dřeva se podceňuje nejčastěji. Palivové dřevo by mělo mít vlhkost pod 20 %, zatímco čerstvě naštípané dřevo má často přes 40 %. Při jednom pokusu kleslo za 16 dní sušení na vzduchu u smrku ze 42 % na 28 %, u buku ze 38 % na 30 %, tedy ani dva týdny na vzduchu nestačí na požadovanou hodnotu. Dřevo na zimu je proto lepší připravit s velkým předstihem, ideálně už během léta.

Komín a kotel na chalupě: lhůty podle sezónního provozu
CoJak častoKdo to provede
Čištění komína (pevná paliva do 50 kW, sezónní provoz do 6 měsíců)2× za rokMajitel nebo kominík
Kontrola spalinové cesty1× za rokOdborně způsobilá osoba se živnostenským oprávněním v oboru kominictví (kominík); revizi spalinové cesty provádí revizní technik spalinových cest
Kontrola technického stavu kotle 10–300 kWnejméně 1× za 3 rokyOdborně způsobilá osoba, doklad si vyžádá ORP
Vypalování komínapodle potřebyJen oprávněná osoba

Oheň na zahradě a v lese: co je dovoleno a co ne

Podzim láká ke spalování listí a zbytků z úklidu zahrady, zákon ale rozlišuje dvě odlišné věci. Pálení hromady suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi je za splnění podmínek možné, vypalování porostů, tedy plošné zapalování trávy nebo strniska, je zakázané vždy a bez výjimky. Fyzické osobě za to hrozí pokuta až 25 000 Kč, firmě nebo podnikateli až 500 000 Kč.

Pokud se pálí, platí tato pravidla:

  • Spaluje se jen suchý rostlinný materiál bez cizorodých látek, žádné plasty, nátěry ani ošetřené dřevo.
  • Po celou dobu musí u ohně dohlížet osoba starší 18 let a mít poblíž lopatu, vodu nebo písek.
  • Po skončení se ohniště musí důkladně dohasit a druhý den v suchu znovu zkontrolovat.
  • Obec může spalování dál omezit vlastní obecně závaznou vyhláškou, proto se vyplatí ověřit si místní pravidla.
  • Firmy a podnikatelé pálení klestí hlásí přes systém paleni.izscr.cz nebo přímo na krajské operační a informační středisko hasičů.

V lese samotném je rozdělávání a udržování otevřeného ohně zakázané úplně, stejně jako kouření a táboření mimo vyhrazená místa. Zákaz platí i do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa, bez ohledu na to, komu patří pozemek, kde se oheň rozdělává.

Procházky podzimní přírodou: houby a klíšťata

Do lesa může vstupovat kdokoliv a sbírat lesní plody, tedy i houby, nebo suchý klest ze země pro vlastní potřebu, pokud přitom les nepoškozuje. Podzimní vycházky na houby jsou tak na chalupě jedním z přirozených programů, zvlášť v chladnějších a vlhčích dnech po babím létu.

Méně se počítá s klíšťaty, přitom podle hygieniků jsou aktivní od konce března do začátku listopadu a díky oteplování se objevují i v nadmořských výškách kolem 1 000 metrů. Po přisátí klíštěte je vhodné sledovat zdravotní stav, klíšťová encefalitida se projevuje typicky za 7 až 14 dní. Při horečce, bolestech hlavy nebo jiných neobvyklých příznacích po přisátí je na místě navštívit lékaře.

Kdo se do přírody na chalupě vydává opakovaně, může zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Ochrana nastupuje přibližně 14 dní po druhé dávce. První přeočkování se podává za 3 roky po dokončení základního očkování, další pak zpravidla každých 5 let; u osob nad 60 let se doporučují kratší intervaly. Konkrétní schéma určuje příbalová informace použité vakcíny ve spojení s lékařem. Jako vhodná doba pro zahájení očkování se uvádí zimní měsíce, pro letošní podzim už se tedy spíš plánuje očkování na příští sezónu.

Bazén, studna a voda: příprava na zimu

Bazén, studna a voda: příprava na zimu

Pokud má chalupa bazén, zazimovává se, až teplota vody klesne pod 10 °C. Postup zahrnuje úpravu pH na 6,8 až 7,2, vyjmutí filtračního košíku a vložení zazimovacího trnu, odpojení čerpadel a jejich uskladnění v suchu. Proti tlaku ledu na stěny se do bazénu vkládají dilatační plováky propojené řetězem mezi úhlopříčnými rohy, u bazénu o rozměru 3×6 m se jich obvykle používá zhruba 12.

U studny, ze které chalupa odebírá vodu, záleží na jejím stáří. Studna sloužící domácnosti a vzniklá před rokem 1955 se považuje za povolenou bez dalšího vyřizování. U novější studny je nutné mít povolení k odběru podzemní vody od vodoprávního úřadu, kterým je příslušný obecní úřad s rozšířenou působností.

Neobydlenou chalupu, kam se bude přes zimu jen příležitostně jezdit, stačí temperovat na přibližně 7 °C, aby nezamrzla voda v rozvodech. Pokud se chalupa přes zimu nevytápí vůbec, je potřeba vypustit vodovodní rozvody, bojler, venkovní kohoutky na zahradě, sifony a splachovadlo, jinak hrozí prasklé potrubí po prvních mrazech.

Zahrada na chalupě: kácení dřevin a hranice se sousedem

Podzim, konkrétně období vegetačního klidu od pozdního podzimu do předjaří, je obvyklou dobou pro kácení dřevin na zahradě. Povolení ke kácení se nevyžaduje u dřevin s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm, u zapojených porostů do 40 m² a u ovocných dřevin na zahradě v zastavěném území. U větších nebo vzrostlých stromů je potřeba se předem obrátit na příslušný úřad.

Soused se může domáhat, aby vlastník stromy v těsné blízkosti hranice nesázel nebo je odstranil, má-li pro to rozumný důvod. Jako přípustná vzdálenost platí podpůrně 3 metry u stromů dorůstajících obvykle výšky nad 3 metry a 1,5 metru u ostatních stromů, pokud jiný předpis nebo místní zvyklosti nestanoví jinak; u lesů, sadů a zvlášť chráněných stromů se toto pravidlo neuplatní. Plody, které spadnou na sousední pozemek, patří podle občanského zákoníku vlastníkovi toho pozemku, ne majiteli stromu, což je dobré mít na paměti u starší jabloně na kraji zahrady.

Poplatky, daně a cesta na chalupu

Kdo chalupu pronajímá nebo na ní hostí platící návštěvníky, počítá s místním poplatkem z pobytu, který může obec stanovit nejvýše na 50 Kč za osobu a noc, a to u pobytů do 60 po sobě jdoucích dnů. Osoby do 18 let jsou od poplatku osvobozeny, vybírá ho poskytovatel ubytování.

S chalupou dál souvisí poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, který obec může stanovit nejvýše na 1 200 Kč za rok, u chalupy bez trvale přihlášené osoby ho platí vlastník nemovitosti. Samostatně se pak platí daň z nemovitých věcí: základní sazba činí u budovy pro rodinnou rekreaci 11 Kč za m², u doplňkové budovy k ní 3,50 Kč za m² a za každé další nadzemní podlaží se připočítává 1,40 Kč za m². Tato základní sazba se dál násobí inflačním koeficientem, který pro rok 2026 činí 1,0, a případným místním koeficientem, který si stanoví obec, takže uvedené částky nejsou konečnou daní. Inflační koeficient pro rok 2027 ministerstvo financí zatím nezveřejnilo.

Kdo na chalupu jezdí autem po dálnici, pro rok 2026 platí tyto sazby časového poplatku pro vozidla do 3,5 t: roční známka 2 570 Kč, třicetidenní 480 Kč, desetidenní 300 Kč a jednodenní 230 Kč. Pro rok 2027 ceny nestoupnou: novela zákona o pozemních komunikacích zrušila automatickou valorizaci časového poplatku, takže sazby zůstávají na úrovni roku 2026. Prezident novelu podepsal 4. listopadu 2026, účinnost se předpokládá od 1. ledna 2027; jednodenní známka má podle novely nově platit 24 hodin od zakoupení.

Zajímavé jsou i aktuální čísla o lidech, kteří na chalupách a chatách přímo bydlí. Podle sčítání z roku 2021 mělo obvyklé bydliště v chatách a chalupách 77 353 osob, tedy víc než dvojnásobek oproti roku 2011, kdy jich bylo 35 480. Jde o lidi, kteří v rekreačním objektu skutečně žijí, nikoli o počet chalupářů čili vlastníků rekreačních nemovitostí. Nejvíc lidí bydlících v chatách a chalupách se podle sčítání soustředí v okolí velkých měst, nejvýrazněji jižně a západně od Prahy.

Časté otázky

Kdy začíná babí léto?

Babí léto v užším slova smyslu přichází až po 25. září a trvá zhruba do 20. října. Teplé dny hned po prvním zářijovém týdnu bývají spíš takzvané mariánské, pozdní léto.

Kolikrát za rok se musí čistit komín?

Pro pevná paliva do 50 kW to znamená čištění komína dvakrát za rok a kontrolu spalinové cesty jednou za rok. Vypalování komína, pokud je potřeba, smí provést jen oprávněná osoba.

Je povolené pálit listí na zahradě?

Pálení hromady suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi je za splnění podmínek možné, vypalování porostů je ale zakázané vždy a bez výjimky. Spaluje se jen suchý rostlinný materiál bez cizorodých látek a po celou dobu musí u ohně dohlížet osoba starší 18 let.

Kdy se zazimovává bazén na chalupě?

Bazén se zazimovává, až teplota vody klesne pod 10 °C. Postup zahrnuje úpravu pH na 6,8 až 7,2, vyjmutí filtračního košíku a vložení zazimovacího trnu a odpojení čerpadel.

Kdy se smí kácet stromy na zahradě?

Podzim, konkrétně období vegetačního klidu od pozdního podzimu do předjaří, je obvyklou dobou pro kácení dřevin na zahradě. Povolení ke kácení se nevyžaduje u dřevin s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm.