Úžeh a úpal: jak jim předejít a co dělat při první pomoci

Úžeh a úpal — dva různé nepřátelé horkých dní

Mnoho lidí tyto dva pojmy zaměňuje, ale úžeh a úpal jsou odlišné stavy s různými příčinami i průběhem. Úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a krk — mozek se přehřeje od venku. Úpal je naproti tomu selhání celého termoregulačního systému těla: organismus není schopen odvádět přebytečné teplo a jeho vnitřní teplota stoupá na nebezpečnou úroveň. Obojí může být vážné, u úpalu dokonce život ohrožující.

Jak poznáte, že něco není v pořádku

Příznaky se u obou stavů částečně překrývají, ale liší se v detailech. Správné rozpoznání pomůže zvolit správný postup první pomoci.

Úžeh se projevuje zpravidla:

• bolestí hlavy, která se zhoršuje
• závratí a nevolností
• zčervenáním a horkou pokožkou hlavy a krku
• zmateností nebo podrážděností
• v těžších případech zvracením a dočasnou poruchou vědomí

Úpal bývá závažnější a přidávají se k němu:

• vysoká tělesná teplota nad 40 °C
• suchá, horká a zarudlá kůže — tělo přestalo potit, což je varovný signál
• rychlý a slabý puls
• dezorientace, halucinace nebo ztráta vědomí
• křeče

Klíčové rozlišení: při úpalu postižený typicky nepotí — organismus ztratil schopnost chladit se. To je okamžitá výzva k přivolání záchranné služby.

Prevence: co dělat ještě před tím, než se problém objeví

Naprostá většina případů úžehu a úpalu je předvídatelná a snadno předcházitelná. Stačí dodržovat několik zásad, které se mohou zdát samozřejmé — ale praxe ukazuje, že si je lidé ve spěchu nebo pod vlivem dovolenkové euforie neuvědomují.

• Pokrývka hlavy: Světlý klobouk nebo čepice s kšiltem chrání před přímým slunečním zářením. Zvláště důležité je to pro děti a starší osoby.
• Pitný režim: V horkém dni potřebuje dospělý člověk při pohybu venku 2–3 litry tekutin. Nečekejte na pocit žízně — ten přichází se zpožděním. Vhodná jsou voda a ředěné neslazené nápoje, nikoli alkohol nebo silná káva, které dehydrataci prohlubují.
• Vyhýbejte se polednímu slunci: Nejkritičtější hodiny jsou mezi 11:00 a 15:00. Fyzická aktivita, sport nebo práce na zahradě jsou bezpečnější ráno nebo podvečer.
• Vzdušné oblečení: Světlé, volné oblečení z přírodních materiálů — bavlna nebo len — umožňuje kůži dýchat a pocení plnit svou chladicí funkci.
• Klimatizované prostory: Při extrémních vedrech není slabost pobývat v obchodním centru nebo knihovně — je to zdravý rozum.
• Pozor na automobily: Vnitřek zaparkovaného auta se při slunečném počasí ohřeje na 60–70 °C za méně než dvacet minut. Nikdy nenechávejte v autě děti ani domácí zvířata.

První pomoc při úžehu

Pokud zaznamenáte příznaky úžehu u sebe nebo u někoho v okolí, jednejte rychle, ale zachovejte klid. Stav zpravidla není bezprostředně život ohrožující, přesto vyžaduje okamžitou pozornost.

• Přesuňte postiženého do stínu nebo do chladnější místnosti.
• Uložte ho do polohy vleže s mírně zvýšenými nohami — to pomáhá prokrvení mozku.
• Přiložte na čelo, krk a zápěstí studené, vlhké obklady.
• Nabídněte mu chladnou vodu po malých doušcích — jen pokud je při plném vědomí a nemá nevolnost.
• Zajistěte přísun čerstvého vzduchu: větrejte, použijte vějíř nebo ventilátor.
• Sledujte stav postiženého. Pokud se do 15–20 minut nezlepší nebo se zhorší, volejte záchrannou službu na čísle 155.

První pomoc při úpalu

Úpal je naléhavý stav. Zavolejte záchrannou službu (155) bez odkladu — ještě než začnete s ochlazováním. Dispečer vám poradí, co dělat do příjezdu záchranářů.

• Přeneste postiženého na chladné místo — do stínu, do klimatizované místnosti.
• Okamžitě začněte snižovat tělesnou teplotu: svlékněte mu svrchní oděv, celé tělo opakovaně ochlazujte vlhkou látkou nebo přímým postřikem chladnou vodou.
• Pokud je při vědomí, nabídněte mu vodu po malých doušcích.
• Je-li v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy (na bok) a bedlivě sledujte dýchání.
• Nepodávejte žádné léky na vlastní pěst.
• Nechlazujte ledem přímo na kůži — prudký chlad může vyvolat stah cév a naopak zpomalit odvod tepla z tělesného jádra.

Kdo je nejvíce ohrožen

Ne každý reaguje na horko stejně. Zvýšenou pozornost věnujte osobám, které jsou přehřátí vystaveny větší mírou:

• Děti do 4 let — jejich termoregulace není plně vyvinutá a dehydratují rychleji.
• Starší osoby nad 65 let — pocit žízně se s věkem otupuje, chronická onemocnění a léky situaci komplikují.
• Lidé s kardiovaskulárními onemocněními — srdce musí při horku pracovat výrazně více.
• Sportovci a fyzicky pracující — i trénovaný organismus má své meze.
• Osoby užívající diuretika, antihistaminika nebo antidepresiva — některé léky zhoršují schopnost pocení nebo zvyšují citlivost na teplo.

Léto přináší krásné zážitky — výlety, dovolené, čas strávený venku s rodinou. Stačí pár jednoduchých návyků a znalost základní první pomoci, aby se žádný z těch dní neproměnil v nemilé překvapení. Slunce si zaslouží respekt, ne strach.